Putování za svatým Martinem, Beroun, listopad 2011
14. 11.
2011
Už počvrté jsme se stali součástí lampionového putování za svatým Martinem, z toho potřetí se tato podmanivá akce uskutečnila v Berouně. Na rozdíl od loňského a předloňského roku však letos organizátoři z mateřského centra Slunečnice zvolili pro příchod svatého Martina jiné místo, a sice samu Městskou horu, která se tyčí uprostřed Berouna a z jejíhož vrcholu (vybaveného rozhlednou z bývalého vodojemu) přehlédnete celé město. Podle legendy stávalo pod Městskou horou berounské popraviště, v jehož blízkosti se prý dodnes zjevuje děsivé planoucí spřežení ohnivého Behy, ale onu nedělní noc po svatém Martinu sem zavítal jen duch veskrze dobrý a laskavý.
Martin z Tours byl kdysi důstojníkem římské Legie, kam jej poslal jeho otec-voják. Ale nebyl se svým údělem šťastný. Jako důstojník sloužící v daleké Galii často na koni objížděl a kontroloval vojenské hlídky a při jedné takové objížďce za mrazivé zimní noci potkal před hradbami Amiensu napůl zmrzlého žebráka. Martin u sebe neměl peníze a neměl ani vlastní střechu nad hlavou, kde by nechal žebráka ohřát. Nevěda, jak mu jinak pomoci, přeťal mečem svůj legionářský plášť a polovinu žebrákovi věnoval. Brzy nato se nechal pokřtít.
Právě tuto scénku setkání žebráka a Martina jsme za houstnoucího šera sehráli pro děti z lampionového průvodu, přičemž kulisu pro naši scénu tvořilo úchvatné berounské panorama, ozařované nejdřív posledními paprsky zapadajícího slunce a poté už jen lampiony, loučemi a vycházejícím úplňkem.
Martin poté v sedle svého koně sešel z hory a vstoupil do města, kde se se všemi naposledy rozloučil.
Večerní čas bohužel nedovolil fotografce Amálce pořídit mnoho snímků, ale několik jich přesto máme a najdete je na obvyklém místě.