Pohřeb Petra Voka, Třeboň, listopad 2011

Celý zámek byl pokryt černým flórem. [nové okno] Na nádvoří stál pohřební kočár. [nové okno] Stráž procházela smutným a vyprázdněným parkem. [nové okno] Petr Vok skonal. [nové okno] Všichni přišli uctít jeho památku. [nové okno] Také tento pán. [nové okno] Skloňme hlavu před posledním Rožmberkem. [nové okno] Přišli i sedláci oděni v černých kápích. [nové okno] Smuteční průvod se vydal na pochod. [nové okno] Lid robotný vyšel jako první. [nové okno] Třicet párů pacholátek v kapičkách černých. [nové okno] Třeboňský student Gregorius nesl černý kříž. [nové okno] Urozený vladyka Kryštof Karel ze Svarové nesl pozlacené ostruhy. [nové okno] Následovali evangeličtí kněží v komžích. [nové okno] Nechyběly ani jeptišky víry katolické. [nové okno] Urozený pan Zdeněk Lev Kavka z Říčan. [nové okno] Pan Jetřich Maloved nesl korouhev z černé materie s erbem ursinovským. [nové okno] Prvního koně s erbem obráceným dolů vedli pánové Lukeš a Jiřík Kořenští. [nové okno] Za dalším praporcem kráčel druhý smuteční kůň. [nové okno] Toho vedli pan Petr Boubínský a pan Fridrich Votík. [nové okno] I on nesl obrácený erb. [nové okno] Další korouhev s dolů obráceným rožmberským erbem nesl pan Jan Bejšovec. [nové okno] Bubeník udával rytmus smutečního marše. [nové okno] Jeho role se zhostil se ctí mistr Karfík, legenda českého scénického šermu. [nové okno] A pak se objevil smuteční kočár. [nové okno] Koně černí jako uhel vjeli na nádvoří. [nové okno] Jejich pánem byl urozený vladyka Ludvík Kvos z Pernsdorfu, štolmistr Jeho Milosti vladaře. [nové okno] Teď čekali na pasažéra vydávajícího se na poslední cestu. [nové okno] Smuteční vůz byl připraven. [nové okno] Své práce se chopili mistři oboru pohřebního. [nové okno] Uložili rakev s ostatky pana Voka na vůz. [nové okno] Pohřební průvod se mohl vydat na cestu k hrobce. [nové okno] Velké panstvo jej vyprovázelo. [nové okno] Průvod procházel celou Třeboní. [nové okno] Všude se ozýval žalostný nářek. [nové okno] Gregorius pevně třímal svůj kříž. [nové okno] Černé kápě vrhly stín na městskou dlažbu. [nové okno] Ač ve smutku, krokem pevným vedli jezdci své koně. [nové okno] Nakonec průvod zamířil z městských bran na hráz rybníka Svět. [nové okno] Petr Vok zesnul šestého listopadu, jen krátce po Dušičkách. [nové okno] Ve vzduchu byla cítit zvláštní atmosféra toho času. [nové okno] Ze stromů se tiše snášelo listí a zdobilo černý průvod zlatem. [nové okno] Z hrdel věřících zněl smuteční chorál. [nové okno] Šli jako praví věrní. [nové okno] Lukeš Kořenský jen stěží přemáhal smutek. [nové okno] Avšak tuto službu musel pro svého přítele vykonat. [nové okno] Nikdy by si to jinak neodpustil. [nové okno] Buben temnými údery odměřoval kroky. [nové okno] Ponurý vůz plul zvolna a tiše alejí. [nové okno] Stále víc se blížil k místu posledního Vokova spočinutí. [nové okno] Už zbývalo jen pár posledních metrů. [nové okno] Již brzy se Třeboň rozloučí s nejslavnějším ze svých pánů. [nové okno] Jeho tělo konečně spočine ve věčném klidu. [nové okno] Nepřežil dlouho svého císaře. [nové okno] S jeho odchodem skončila celá jedna epocha českých dějin. [nové okno] Nadcházel čas války, chaosu a rozvratu. [nové okno] Pak pohřeb skončil. [nové okno] Smuteční kočár se vydal na cestu zpět k městu. [nové okno] Už prázdný, avšak o to ponuřejší. [nové okno] Smuteční hosté se ještě shromáždili k poslední vzpomínce. [nové okno] Mrtvý byl uložen na své místo... [nové okno] Nastává čas pro živé. [nové okno]

Publikováno dne: 08.11.2011

Fotoalbum - archiv 2011