Hiporehabilitace
Hiporehabilitace představuje léčebný, výukový a výchovný proces, který se snaží o maximální zapojení člověka se zdravotním znevýhodněním do společnosti a rehabilituje ho v oblastech motoriky, psychiky i sociálních dovedností. Termín hiporehabilitace v sobě skrývá několik oborů, kde odborník ve své profesi využívá pohyb koňského hřbetu nebo prostředí koně v souladu s rehabilitačním plánem v rámci terapie, výuky nebo sportu.
Obory hiporehabilitace
- Hipoterapie ve fyzioterapii a ergoterapii (HTFE)
- Hipoterapie v pedagogické a sociální praxi (HPSP)
- Hipoterapie v psychiatrii a psychologii (HTP)
- Parajezdectví
Hipoterapie ve fyzioterapii a ergoterapii (HTFE)
Hipoterapie ve fyzioterapii a ergoterapii představuje asi nejznámější obor hiporehabiliace. Jde o fyzioterapeutickou metodu využívající jako léčebný prostředek speciálně připraveného koně v kroku, konkrétně pohyb jeho hřbetu. Tento pohyb je střídavý, rytmicky a cyklicky se opakující. Pacient na koni je z hlediska ovládání koně pasivní. Podstatou působení je využití přirozeného pohybu zvířete jako motorického vzoru, kterému se pacient přizpůsobuje. Vychází především z balančního cvičení, ale i z neurofyziologického principu založeného na ontogenezi vývoje motoriky.
Pro každého pacienta je nutno stanovit individuální léčebný plán s vyznačeným cílem terapie. Délka terapeutické jednotky je individuální, obvykle 20 min. 1x až 3x týdně po dobu min. 3 měsíců.
Koordinátorkou sekce HTFE v České hiporehabilitační společnosti (ČHS) je Anna Radová (informace k březnu 2022).
Více informací lze najít na stránce Hipoterapie ve fyzioterapii a ergoterapii – HTFE.
Hiporehabilitace v pedagogické a sociální praxi (HPSP)
Toto odvětví hiporehabilitace se zaměřuje na rozvoj sociálních, pracovních a komunikačních kompetencí u lidí se znevýhodněním (jak zdravotním, tak sociálním). Klienti docházejí individuálně nebo ve skupinách. HPSP využívá kontaktu se zvířaty – jejich pozorování, péče o ně, hry a tvořivých činností až po jízd na koni. Aktivity vede pedagog či sociolog s kurzem HPSP. Klienti mají možnost zažít pocit být potřebný i očekávaný, zažít možnost ovlivňovat dění kolem sebe, zažít pocit spolupráce a pozitivní zpětné vazby.
HPSP je vhodná metoda pro děti i dospělé se zdravotním, smyslovým, mentálním i kombinovaným znevýhodněním. Rozvíjí duši, tělo i vztahy v celé fyzické, psychické a sociální oblasti.
Koordinátorkou sekce HPSP v České hiporehabilitační společnosti (ČHS) je Michaela Mašková (informace k březnu 2022).
Více informací lze najít na stránce Hiporehabilitace v pedagogické a sociální praxi – HPSP.
Hipoterapie v psychiatrii a psychologii (HTP)
HTP představuje obor hiporehabilitace pomáhající lidem s duševními nemocemi nebo s psychickými potížemi v obtížných životních situacích. Protože je součástí komplexních léčebných postupů například při léčbě duševních nemocí, jde o činnost, jejímž odborným garantem by měl být lékař se specializací v oblasti psychiatrie, nebo klinický psycholog, terapeut s psychoterapeutickým výcvikem akreditovaným Ministerstvem zdravotnictví ČR, nebo psychiatrická sestra se specializačním kurzem v této oblasti, navazujícím na ukončené středoškolské vzdělání.
HTP je založena na využití koně a jeho specifických vlastností v léčebném procesu k pozitivnímu ovlivnění duševního stavu klienta, napomáhá k vytváření chybějících citových vazeb, korekci postojů k okolí. Využívá širokou nabídku možností prostředí okolo koně (jezdecké stáje, kontakt s koněm, vzájemné interakce).
Během léčby je možno aplikovat nejrůznější formy psychoterapie, jako rodinná terapie, gestalt terapie, dynamická psychoterapie nebo psychodrama, využívají se prvky kognitivně behaviorálních přístupů, existenciální analýzy a logoterapie a dalších psychodynamicky orientovaných směrů.
Při jízdě na koni se podporuje vytváření správného sebevědomí, odbourává úzkost, zlepšuje se ovládání a snižují se sklony k agresivitě a k disociálnímu chování. S rehabilitovanými se hovoří individuálně i ve skupinách. Klienti koně čistí, sedlají a pak na něm společně jezdí. Zde se může využít klus či překážky (vizuálního rázu, kdy kůň nezmění nohosled svého chodu) nebo her zaměřených na spolupráci a orientaci v prostoru a čase.
Obzvlášť dobré výsledky jsou hodnoceny u neuróz, mánií, depresí i schizofrenie.
Koordinátorkou sekce HPSP v České hiporehabilitační společnosti (ČHS) je Jana Krejčová (informace k březnu 2022).
Více informací lze najít na stránce Hipoterapie v psychiatrii a psychologii – HTP.
Parajezdectví
Jezdecký sport, ať již na rekreační nebo na výkonnostní úrovni, rozšiřuje sportovní aktivity lidí s postižením a napomáhá k jejich inkluzi ve společnosti. Mnohým pacientům odkázaným trvale na vozík se nabízejí čtyři zdravé nohy, na kterých se mohou svobodně pohybovat v přírodě. Lidem se zrakovým postižením propůjčuje kůň své oči. Někteří zdravotně postižení mohou na koni nebo v zápřahu soutěžit i se zdravými jedinci.
V České republice se vypisují závody a Mistrovství České republiky probíhá s mezinárodní účastí. Český parajezdecký tým se již také dostal na paralympijské hry, poprvé se jich zúčastnil v roce 2016 v brazilském Rio de Janeiru. V paravoltiži se čeští sportovci účastní Světových jezdeckých her, poprvé to bylo v roce 2018 v Bromontu / Montrealu v Kanadě.
V roce 2006 se parajezdectví stalo osmou disciplínou Mezinárodní federace pro jezdecký sport (Fédération Equestre Internationale – FEI). Jezdectví se díky tomu stalo jedním z prvních sportů, v němž jsou zdraví i hendikepovaní sportovci registrováni v jednom sportovním svazu. Český parajezdecký sport je pod FEI zařazen od roku 2014.
Koně pro hiporehabilitaci
Certifikát o úspěšném složení Specializačních zkoušek pro koně a pony zařazené do hiporehabilitace mají v lochovické stáji koně Narcis, Linda a Klaus.