Turnaj polského krále a bitva u Grunwaldu, Kolín, květen 2010

17. 05. 
2010

Dolina Wielkiego Strumenia zní polský název údolí s potůčkem nedaleko vsi Grunwaldu, kde se před 600 lety, v červenci roku 1410, střetl rytířský řád bratří německého špitálního domu Panny Marie v Jeruzalémě, známý jako Teutonští rytíři, Řád německých rytířů anebo jednoduše jako Křižáci, se spojenými vojsky polsko-litevskými. Jablkem sváru mezi oběma stranami se stala Žmuď, nepoddajná oblast mezi řekami Němen a Vina, která se odmítala podrobit řádové moci. Velmistr německých rytířů Ulrich von Jungingen obvinil hlavu polsko-litevské unie Vladislava Jagiella, že povstalce na Žmudi podporuje, a vyhrožoval vpádem do Litvy.

"Buď si jist, že jakmile Litvu napadneš, zaútočí náš král na Prusy," odpověděl podle kronikáře Dlugosze na tuto hrozbu polský arcibiskup Mikolaj Kurowski.

"V tom případě vojnu, zamýšlenou proti Litvě, přenesu do Polska!" odsekl velmistr.

V údolí potoka Wielki Strumen se pak v důsledku těchto slov střetlo jedenapadesát polsko-litevských korouhví (mezi nimiž byla i jedna korouhev složená z českých rytířů) se šestačtyřiceti korouhvemi německého řádu. Událost vstoupila do dějin jako bitva u Grunwaldu.

Její nadcházející šestisté výročí se rozhodla připomenout šermířská skupina Páni z Kolína, která v sobotu 15. května uspořádala na pozemcích kolínské jízdárny její malou obdobu. Klíčovou roli v celé bitvě pak vedoucí skupiny Míra Horáček svěřil nám, tedy Jízdě svobodných rytířů.

Scénář Pánů z Kolína začíná rytířským turnajem u dvora polského krále, jehož průběh naruší posel křižáckého řádu. A právě tuto část představení jsme zajišťovali my. V rolích turnajových jezdců se představili Ráfa, Míša, Bobeš a Jarda na koních Fandovi, Dudlíkovi, Pretty a Nácíčkovi, posla ztvárnil náš specialista na pády, kaskadér Jirka Tomšík v sedle Johnnieho. Scénář nám předepisoval odjet v turnaji střetové disciplíny a po příjezdu německého posla jej rozhněvaně srazit z koně. Všechno klaplo (mimo jiné i díky dobré organizaci pořadatele), koně si všechny disciplíny bez jakýchkoli nesnází odjezdili a vyšlo i sražení - Jirka se blýskl efektním pádem, který díky Oříškově fotografické pohotovosti můžete spatřit i ve fotoalbu.

Téměř zázračně vyšlo Pánům z Kolína počasí. Ještě večer před akcí pršelo a auta, která zajela až do údolí, neměla prakticky šanci kvůli bahnu znovu vyjet. V sobotu ráno se však mraky protrhaly, ten největší z nich Kolín dokonce obešel a celá bitva probíhala v příjemném ovzduší. Mokřady, které zůstaly na bitevním poli, jen skvěle podtrhly atmosféru, protože stejné bažiny přispěly k vítězství Poláků i v onom roce 1410 (lehká litevská jízda do nich tehdy vylákala těžkooděné řádové rytíře, které pak snadno zlikvidovala polská záloha). Tento manévr (pravda, v extrémně zmenšené podobě) byl naším dalším příspěvkem k průběhu akce. V souladu s historií jsme tedy na samý úvod bitvy vyrazili z pravého křídla do útoku, vylákali k protiúderu řádovou jízdu (představovanou Jirkou a Čendou) a po krátké potyčce se dali na předstíraný ústup přes celé bitevní pole mimo scénu, neboli k močálu, kde naši pronásledovatelé utonuli. Do akce jsme nasadili celkem šest koní, kteří i díky novým čabrakám, praporcům a barevně sladěným pážatům vytvářeli na bojišti docela hezký efekt. Oříšek pilně fotila, takže se můžete na průběh bitvy podívat i do fotoalba, další působivé galerie celé akce (včetně ranního průvodu městem) najdete třeba tady: http://jacklin.rajce.idnes.cz/Bitva_u_Grunwaldu-15.7.1410_rekonstrukce_bitvy-Kolin/

a tady: http://chrestys.rajce.idnes.cz/2010-05-15_Bitva_Kolin/