Letní vandr a Šermířské rozvernosti

25. 08. 
2009

Třetí srpnový týden jsme věnovali tradičnímu letnímu vandru v sedlech. Ráfa pro něj letos zvolil trasu kolem celého brdského vojenského újezdu, v délce přesahující v úhrnu 160 km. Výprava tak měla od začátku jednu výhodu - tenhle kraj skrývá spoustu spřízněných duší, k nimž lze zamířit a které jsou naopak ochotny vyrazit za námi. Začalo to poměrně záhy: už při prvním svítání na Voznici, kde jsme přespali v legendárním kempu Ontario, se ozval v tábořišti dusot kopýtek a z ranního oparu se vyhoupl Kery se svou kobylkou. Běžně v tomhle kraji provádí na koních víkendové jezdce a samozřejmě nemohl odolat, aby kus cesty nedoprovodil taky nás. Vzal nás až k dřevěnému altánu na Králově stolici, jemuž pro změnu neodolaly Míša s Máňou, takže si ho i s koňmi prohlédly zevnitř.

Z Královy stolice jsme zamířili nádherným čerstvě se rozrůstajícím listnatým lesem po hřebenu a pak přes Obořiště, kde kdysi "vladykové obořiští na štítě ptačí pazour nosili", do Trhových Dušníků. Tam nás čekala další noc na ranči paní Rouskové, a všem koňákům ho můžeme vřele doporučit. Ani tady na nás přátelé nezapomněli - večer si nás vyzvedl Taylor a odvezl na večeři do Žabákovy hospody, kde jsme strávili pár velmi příjemných hodinek.

Třetí den vedla cesta přes Taylorův statek a dál podél jižní hranice vojenského újezdu přes Míšov, až jsme dorazili do klubu k Ruprechtovi. I sem se sjeli kamarádi: nejenže Ruprecht se svou paní kvůli nám přerušili svatební cestu, ale z Nevidu přijel i nám známý pan Král, pravidelná to zastávka při cestách do Halter Valley.

S ním i s ostatními jsme pak zahájili čtvrtý den putování, který se vyznačoval zejména kuriózní srážkou se srncem - zatímco předloni jsme při jedné z našich výprav zažili, že si to kapitální jelen namířil souběžně s námi po louce a chvíli udržoval krok podél koní, letošní zážitek byl ještě dramatičtější. Zpanikařený srnec nám totiž skočil na kraji pole z křoví přímo do cesty a do jednoho koně narazil. Pro koně, jezdce ani srnce však naštěstí neznamenala srážka žádnou újmu.

V nevidské hospodě nám opět dopřáli tradiční fantastická vepřová kolena, čímž si dopředu pojistili i naše další návštěvy. Pátý den jsme konečně stočili směr přes Dobřív zpátky na Lochovice, avšak jedno vřelé pohostinství nás ještě čekalo. V Podluhách se na nás těšil Jackie, s nímž jsme se seznámili při jarní výpravě pod Kozel. A tak poslední noc našeho putování hostila lochovické koně jeho zahrada.

S podrobnou fotoreportáží se jako vždy hlásíme v našem fotoalbu, kde najdete ještě jednu novinku: Protože 5. září budeme na Švihově, kam nás pozvala šermířská a divadelní skupina Bibus Spiritus, zařadili jsme na stránky malinkou ochutnávku z její jiné akce, Šermířských rozverností, jež pořádala v červenci v Mníšku pod Brdy. Byl to projekt, který opravdu stál za vidění. Zúčastnil se jej nejen pořádající Bibus Spiritus, jehož fotky jsme zařadili do fotoalba, ale i strakonická Vendetta, pražský Streitax, Berounští měšťané, hudební skupina Gumelin a další. Takže pokud vám tento program náhodou unikl, 5. září máte na Švihově šanci vidět ho znovu. Navíc v ještě bohatší podobě. Tak se těšíme na shledanou.