Kanadský den v Halter Valley, červenec 2007
26. 07.
2007
Westernové městečko Halter Valley ležící v údolí kousek od Dnešic u Plzně vstoupilo letos do třetího roku své existence a jeho zakladatel Milan "Paťák" Pata se při té příležitosti rozhodl ještě oživit jeho už tak bohatý program. Začátkem února proto sezval na kopec do dnešické hospody snad všechny spolky, které už někdy do Halteru zavítaly, mají k plzeňskému kraji vztah a svou činností se tak či onak dotýkají westernu. Na pivu se tam sešli Indiáni, pistolníci, vojáci, tanečníci i žongléři, a protože Paťák chtěl mít v programu zastoupeny také české Texasany, nechyběl mezi pozvanými ani Texas Ranger Club. Setkání se stalo iniciačním při vymýšlení letošního dění v městečku a naše dohoda došla svého naplnění, když jsme jeden horký červencový víkend přijeli do Halteru na Kanadský den.
Historii Kanady psala už od časů francouzského námořníka Jacquese Cartiera dřevorubecká sekera. Když tento cestovatel z francouzského přístavu Saint-Malo přirazil v roce 1534 ke kanadským břehům, směňovali jeho lidé sekery za kvalitní bobří kožešiny, které jim nosili domorodí Mikmakové. Při dalších výpravách se Francouzi dostávali hlouběji a hlouběji do vnitrozemí a dřevo představovalo při budování jejich prvních osad základní stavební materiál. Kolonisté obvykle stavěli nevelké dřevěné sruby s jednou, nebo nanejvýš dvěma místnostmi. Místo podlahy udusaná hlína, strop většinou chyběl, střechu zhotovovali z kůry nebo prkének, které se používaly jako šindele. Také nábytek vznikal většinou svépomocí a amatérským tesařským úsilím.
Není tedy divu, že sekera i pila jsou v Kanadě dodnes ceněnými nástroji, což si uvědomovali také organizátoři Kanadského dne. Úhelným kamenem celodenního programu se tak stala práce se dřevem na všechny způsoby: v Halteru se soutěžilo v ručním řezání klád na čas, diváci se zde mohli seznámit s čištěním dřeva klasickými metodami bez jakékoli mechanizace i s přibližováním klád koňskou silou a došlo také na motorové pily a na mistry v jejich ovládání.
Jak už to bývá, základ programu doplňovala celá řada dalších aktivit, do nichž jsme se zapojili také my. Během dne jsme sehráli "koňskou" divadelní scénku o Černém jezdci, předvedli výcvikový trail Terryho 8. kavalerie a slavnostní jízdu inspirovanou kanadskou jízdní policií. V hraných scénkách jsme se střídali s Halter Valley Teamem, jehož představení zahrnovalo pouliční bitku, přepadení banky a divokou přestřelku spojenou s pády ze střech.
Prezentované dění podle všeho zaujalo také "Starého Muže" Napiho, velkého ducha kanadského stepního kmene Černonožců, který "kdysi obhlížel nekonečnou vodní hladinu, zabírající celý obzor, a toužil dozvědět se, co je pod ní. Poslal ondatru, která po dlouhé době vynesla z hlubin hroudu bláta, a z ní pak Napi udělal Zemi".
V našem případě Napi zřejmě usoudil, že tento zajímavý den by si zasloužil zakončit ohňostrojem, a tak se soumrakem poslal na městečko fantastickou bouřku, při níž nad údolím křižovaly blesky a obloha jiskřila a vybuchovala, jakoby si to na ní v divokém souboji rozdávaly snad stovky nebeských pistolníků.