Noc pražských legend na Karlově mostě, červenec 2007
11. 07.
2007
Lampy ten večer zažehl snad sám Jakub Schikaneder. "Den ze dne dívám se vděčně na Pražský Hrad a jeho katedrálu a nemohu oči odtrhnout od toho obrazu. Je můj - a také věřím, že je zázračný. Aspoň mně přiřkl můj osud. A když se soumrak snáší do pražských oken s hvězdami v průsvitných tmách, zaslechnu pokaždé její tichý hlas a slyším verše," napsal o pohledu z Karlova mostu básník Jaroslav Seifert.
Magií opředený kamenný most, stojící nad dohled od posvátného pahorku Žiži, most, jehož klid stráží z jedné strany tajemný Bradáč a z druhé hrdý rytíř Bruncvík, završil oné zvláštní noci 650 let své slavné existence.
Co se honilo hlavou ani ne pětadvacetiletému švábskému architektovi, staviteli, sochaři a kameníkovi Petru Parléři, když jej římský císař a český král pověřil léta páně 1357 již druhou mimořádně významnou stavbou a vedle budování katedrály mu svěřil i zbudování nového kamenného mostu? Věděl, že se jeho dílo stane symbolem českého království? Tušil, jak úzce se bude pojit s nejvýznamnějšími událostmi tisícileté historie Prahy? Slyšel také on esoterické předpovědi astrologů o konjunkci Slunce se Saturnem, nejvhodnější pro založení mostu, jež prý nastala 9. července 1357?
Jisté je, že se svého úkolu nezalekl. Vystavěl pevný, na šestnácti obloucích vysoko se pnoucí most, který k větší slávě zakladatele ozdobil na prvním vnitřním pilíři skvostnou Staroměstskou mosteckou věží s unikátní sochařskou výzdobou.
Mnohokrát se v průběhu dějin opřely do mostních pilířů vlny neklidné Vltavy i překotné dějinné události. V roce 1393 zde dal Václav IV. svrhnout do řeky umučené tělo generálního vikáře Jana z Nepomuku. V roce 1648 obléhali most Švédové a staroměstským obráncům přišel podle pověsti na pomoc i sám městský kat Jan Mydlář. Ten připravil Švédy o proviant, když ve tmě přeplul řeku a uloupil ze švédského tábora tele, za nímž pak odešlo celé stádo dobytka.
V roce 1848 zase bránili most staroměstští studenti a také oni měli podle starých příběhů magického pomocníka - do útoku proti císařským bělokabátníkům je prý vedla dívka, jíž šel za kmotra sám rytíř Bruncvík.
Pověsti a tajemná zjevení provázejí most po celou dobu jeho existence. A přestože by se zdálo, že je turistický ruch již dávno vyhnal z Prahy, o půlnoci z 8. na 9. července Léta Páně 2007 se k mostu všichni jeho dobří duchové vrátili.
"Oslavy budou přísně stylově středověké. Budou se jich účastnit ti nejlepší herci, rytíři, kejklíři z celé ČR. Bude to největší, ale zároveň nejkvalitnější oslava Karlova mostu v historii," uvedl v on-line rozhovoru pro Lidové noviny Zdeněk Bergman, zakladatel Muzea Karlova mostu a organizátor Noci pražských legend, jíž si Praha připomněla 650 let od chvíle, kdy Karel IV. most založil. A my si dovolíme skromně podotknout, že Jízda svobodných rytířů patřila mezi pozvané k účinkování v programu.
Od půlnoci až do šesti hodin ráno jsme spolu s Vávrovými jezdci vytvářeli rytířský průvod na legendární Královské cestě. Pluli jsme tiše a zvolna nad tisícihlavým lidským mořem a zdravili se s nejtajemnějšími pražskými strašidly - tu nás minul bezhlavý templář, tu se objevil kouzelník Žito. Sochy na mostě ožily a vyprávěly svůj příběh. Švédové znovu bojovali svou marnou bitvu o mosteckou bránu. Rytířský turnaj oživil dávnou slávu Křížovnického řádu.
Nebesa nad námi shlížela po celou noc shovívavě na lidské hemžení pod sebou a podpořila nás vlídně teplým a jasným počasím. Až se svítáním pootevřela stavidla, aby se letitý most mohl opláchnout po náročné noci.
Byl to krásný zážitek. Všichni jsme jej přečkali ve zdraví a plni výjimečných dojmů. Jen most teď potřebuje rekonstrukci.