Dětský den s Klubíčkem v Lochovicích, září 2006
06. 10.
2006
"Těbůh, Ráfa. Počítáš s dětským dnem s Klubíčkem?"
"No jasně, příští víkend..."
"Ne. Víkend je volnej."
"Jak to, vždyť to máme v kalendáriu, 28. září..."
"To máme správně. Ale to je čtvrtek. Svátek."
"Sakra, průser."
Podobných telefonů absolvoval Ráfa před posledním dětským dnem s Klubíčkem hned několik. I když paměť řady našich členů i příznivců zachovala údaj o konci září, do spojitosti se státním svátkem - a tedy se čtvrtkem a nikoli se sobotou - jej už neuvedla. Jak říkají v denících a časopisech staří zkušení grafici: "Svátky dělají akorát zmatky" (ti grafici používají jiné slovo).
I přes tuto počáteční nesnáz se ale podařilo další dětský den úspěšně zvládnout. Koneckonců, jeho kostra je pevně dána, jakkoli se ve variacích neustále obměňuje.
Stěžejním bodem programu se stala hraná koňská scénka z Divokého Západu o přepadu zlatokopeckého tábora tlupou jezdců, zběhlých z konfederační armády. Dobrou zprávou je, že se tentokrát už bez problémů podařilo zapálit pruh suché slámy, aby koně s jezdci projížděli ohněm (a špatnou to, že bitevní vřavy se přímo účastnila coby herecká posila i naše dvorní fotografka Oříšek, takže ze zmíněné scénky nemáme obrázky).
Novinkou proti předchozím dětským dnům bylo rýžování zlata přímo na lochovické louce za pomoci dobového náčiní. A samozřejmě nechyběl žádný z bodů, které tvoří stabilní náplň dětských dnů: Soutěže, lukostřelba, svezení na koních a hipoterapeutická činnost. Kreslířsky zdatné děti navíc mohly osvědčit své umění na asfaltové cestě před statkem, jež ožila draky, sluníčky a samozřejmě také koňmi a psy. Dětský den se vydařil a hříšníci, kteří se dopustili v úvodu zmíněného selhání, slibují, že se napříště polepší. Jeden z nich psal tento text.